Styl shabby chic není o dokonalosti. Není o nových věcech, které vypadají jako z katalogu. Je to o tom, jak se starý nábytek, opotřebované textilie a tiché barvy spojí do něčeho, co se dotýká duše. Když vstoupíte do prostoru s tímto stylem, cítíte klid. Ne jako v nemocnici, ale jako v pokoji, kde vám babička dala šálek čaje a přikryla vás plédem. Všechno tu má příběh. A to je přesně to, co dnes lidé hledají.
Co je vlastně shabby chic?
Shabby chic je spojení dvou slov, která se na první pohled zdají být opakem: shabby (ošuntělý) a chic (elegantní). To je jeho kouzlo. Nejde o to, aby věc vypadala nově. Jde o to, aby vypadala pravdivě. Nábytek, který byl dříve používán, který má jemné škrábance, který se trochu odlupuje, který má na sebe stopy času - to je základ. A když je to v jemných pastelových barvách, s křehkými květinami a měkkým světlem, vzniká něco, co se nedá popsat - jen cítit.
Styl vznikl ve Velké Británii v osmdesátých letech, ale skutečně se rozkvětl až v USA, kde designérka Rachel Ashwellová začala obnovovat starý nábytek a prodávat ho s nádechem romantiky. Nešlo jí o prodej, ale o to, jak se věci mohou znovu žít. Dnes je to víc než styl - je to přístup k domovu. Místo aby jste vyměňovali věci, když se poškodí, učíte se je obnovovat. A to je v dnešním světě plném rychlých řešení opravdu revoluce.
Jaké barvy patří do shabby chic?
Barvy jsou v tomto stylu klíčové. Nejsou to živé, agresivní tóny. Nejsou to bílé, chladné stěny, které vás osvěží, ale zároveň vás vytlačí. Shabby chic používá barvy, které vypadají jako vybledlé záclony, jako stárnuce papír, jako slunce, které se dotklo stěny už desítky let.
- Bílá - ne čistě bílá, ale trochu žlutavá, jako když se na ní dlouho svítilo slunce
- Krémová - teplá, měkká, jako mléko
- Růžová - ne výrazně růžová, ale bledě růžová, jako květ pivoňky
- Bleděmodrá - jako základna starého nábytku, který byl včera v koupelně
- Světle nachová - tichá, nevýrazná, ale přítomná
- Šedá - ne ocelová, ale jako když se na ní usadil prach
- Béžová - přirozená, jako kůže starého křesla
Tyto barvy se používají na stěny, nábytek, textilie. Důležité je, aby nebyly příliš nasycené. Vždycky se volí nejtenčí možná vrstva. A když se barva začne odlupovat na hranách, na zábradlí, na nožkách - to je přesně ten efekt, který chcete. Neznamená to, že je to špatně. Znamená to, že je to pravé.
Květiny, textilie a svíčky - srdce stylu
Shabby chic se neobejde bez květin. Ne v kytici na stůl, ale jako součást prostředí. Květinové motivy jsou na tapetách, na polštářích, na kobercích, na keramice, dokonce i na dlažbě. Nejčastější jsou růže, hortenzie a pivoňky - všechny s jemným, tichým tónem. Není to žádný přehnaný barokní vzor. Je to něco, co se kouká z dálky, co vás nevýslovně připomíná na babiččinu zahradu.
Textilie je další kámen úspěchu. Přikrývky, plédy, záclony, polštáře - všechno má být z přírodních materiálů: lněná tkanina, bavlna, hedvábí. A nejsou to nové věci. Jsou to věci, které se už několik let používají. Mírně vybledlé. Mírně posbírané. Mírně nesymetrické. A to je přesně to, co dělá jejich krásu.
Svíčky? Samozřejmě. Ne ty elektrické, které svítí jako žárovky. Ale skleněné, různě vysoké, s voskem, který se pomalu tání. Většinou jsou v kovových svících, které mají patinu. Vždycky je víc než jedna. A vždycky svítí jen večer. Ne pro osvětlení. Pro atmosféru.
Nábytek - starý, opravený, milovaný
Nábytek je srdce shabby chic. Ale není to nábytek, který koupíte v obchodě. Je to nábytek, který jste našli v bazaru, který vám dali z garáže, který jste odstranili z dědečkova domu. A pak jste ho opravili - ne zcela, ale jen tak, aby mohl sloužit ještě jednou.
Technika je jednoduchá. Nejprve se povrch jemně oškrábá škrabkou nebo jemným pískovým papírem. Pak se aplikuje jedna vrstva barvy - v pastelovém odstínu. Po dvou hodinách se znovu jemně přešmirgluje, aby se odhalila podložka. Na hranách, na nožkách, na rukojeti - tam, kde by se přirozeně opotřebovalo. A pak se nechá. Nechá se, aby se to dál stárnulo. Nechá se, aby to mělo svůj příběh.
Nejde o to, aby všechno sedělo dokonale. Nejde o to, aby všechno bylo v jedné barvě. Jde o to, aby se to všechno laskalo. Křeslo od babičky s křeslem z antikvariátu. Stůl z půdy s novým polštářem. Starý štít s novou výzdobou. Kombinace je klíč. A když to všechno bude v pastelových barvách, s květinami a svíčkami - vznikne to, co se nazývá shabby chic.
Proč se tento styl vrací?
Dnes je všude příliš mnoho. Příliš mnoho barev. Příliš mnoho věcí. Příliš mnoho technologie. Lidé se unavují. Chceme něco, co nás nezatěžuje. Co nás nevyžaduje. Co nás pouze obklopuje.
Shabby chic je odpověď na příliš sterilní, příliš moderní, příliš rychlé domovy. Je to návrat k pomalejšímu životu. K tomu, že věc má svou hodnotu i bez nového nálepkového štítku. K tomu, že se můžete cítit dobře i v prostoru, který není dokonalý. K tomu, že se můžete opřít o stůl, který má škrábance, a cítit, že je to vaše věc.
Je to také návrat k udržitelnosti. Místo aby jste koupili nový nábytek, opravíte ten starý. Místo aby jste vyhodili starý koberce, přešijete ho. Místo aby jste koupili novou záclonu, přebarvíte tu starou. A to není jen ekologie. Je to návrat k rukám. K tomu, že něco děláte sami. K tomu, že máte příběh, který můžete dotknout.
Jak začít? Tři jednoduché kroky
Nemusíte převrátit celý dům. Stačí začít jedním místem. Třeba koutem ve vaší ložnici nebo na balkoně.
- Vyberte jednu věc - starý stůl, křeslo, skříň. Něco, co má patinu. Něco, co jste si nechali. Nebo něco, co jste našli v bazaru za pár korun.
- Přebarvte ho - použijte jednu pastelovou barvu. Bílou, krémovou, bleděmodrou. Ne několik. Jednu. A necháte na některých místech dřevo skrz. Nezakrýváte všechno. Příběh má zůstat vidět.
- Doplněte textilií a svíčkou - položte na něj pléd z bavlny. Přidejte polštář s jemným květinovým vzorem. A večer zapalte jednu svíčku. Jen jednu. A sedněte si. Neřešte nic. Jen se na to podívejte.
To je vše. Nejsou tu žádná pravidla. Nejsou tu žádné návody. Jen instinkt. A trochu odvahy. Věřte tomu, co se vám líbí. Ne tomu, co je v magazínu. Váš dům není katalog. Je to váš život. A shabby chic je jen způsob, jak ho připravit na to, aby v něm bylo místo pro klid, pro vzpomínky a pro krásu, která nepotřebuje být dokonalá.
Co shabby chic není
Je důležité vědět, co tento styl není.
- Není kýč. Není to přehnané, plné všech možných květin, figurinek a zvětšených fotek. Je to tiché. Je to jemné. Je to o míře.
- Není vintage. Vintage je o tom, aby věc vypadala jako z minulosti. Shabby chic je o tom, aby věc vypadala jako žila v minulosti.
- Není náročný. Nemusíte mít tisíce korun na nábytek. Stačí jedna věc, kterou opravíte. A dva plátna. A svíčku.
- Není ženský styl. I když je často spojován s ženami, není to jen pro ně. Je to pro každého, kdo hledá teplo, mír a pravdu.
Je shabby chic jen pro staré domy?
Ne. Shabby chic funguje i v moderních interiérech. Stačí přidat jeden kus starého nábytku, pastelovou stěnu a pár textilií s květinovým motivem. Moderní kuchyně s bleděmodrým stolem a dřevěnými křesly z půdy může být dokonalým příkladem. Klíč je v kontrastu - nové s původním.
Můžu použít jiné barvy než pastelové?
Můžete, ale pak to už nebude shabby chic. Tento styl je definován právě jemnými, vybledlými tóny. Hluboké červené, tmavě zelené nebo černé barvy jsou pro něj příliš silné. Pokud chcete více kontrastu, zvažte jiný styl, jako je skandinávský nebo industrial. Shabby chic potřebuje jemnost.
Je shabby chic drahý styl?
Vůbec ne. Naopak - je jedním z nejlevnějších stylů, protože využívá staré věci. Místo aby jste koupili nový nábytek, najdete ho v bazaru nebo v domě vašich rodičů. Barva, škrábání, textilie - všechno to stojí pár set korun. Výdaje jsou na kvalitní barvu a kvalitní pléd. Nic víc.
Můžu kombinovat shabby chic s jinými styly?
Ano, a to je jedna z jeho největších výhod. Dobře se kombinuje s průmyslovým stylem (když přidáte kovové prvky), s minimalistickým (když přidáte jen jednu věc s patinou) nebo s provensálským (když zvýrazníte květiny a kámen). Nejde o to, aby to všechno sedělo dokonale. Jde o to, aby to bylo přirozené.
Je shabby chic jen pro domácnosti?
Ne. Styl se objevuje i v kavárnách, v malých kancelářích, v knihovnách a dokonce i v obchodech. Kdekoliv lidé chtějí vytvořit prostor, který nevyžaduje nic, ale dává vše - klid, pohodlí, teplo. Je to styl pro místa, kde se lidé chtějí zastavit, a ne jen projít.
